Když jsem potřeboval po nějaké době znovu navštívit synovu rodinu v Kanadě, narazil jsem na úřední komplikace, a tak nezastírám, že patřím mezi ty naštvané týpky, kteří museli shánět povolení ke vstupu do Kanady, vyplňovat anglicky dotazníky, nechávat se fotografovat podle nadiktovaného klíče záběru, čekat na nejistotu vyřízení a nakonec i zaplatit konzulátu nemalý peníz.
Kanadská vláda nám prostě vízovou povinností ztížila příjezd do své země, aniž naše úřady učinily nějaké fungující protiopatření, kromě obvyklého českého bědování a možná i zřízení nějakého dalšího zbytečného ministerstva. Příčinou kanadského opatření bylo údajné omezení romské (cikánské) invaze z naší republiky do zámoří. V Kanadě jsem si na to postěžoval známým i příbuzenstvu, ale se zlou jsem se potázal.
V Torontu se to i na ulici hemží lidičkami všelijakého národnostního i etnického původu, někdy se mi i zdálo, že osoby s vyloženě bílou pletí jsou tu dokonce v menšině, ale opakuji, že tu nejde o taxativně ověřenou skutečnost, ale o mé zdání. Prostě, nezáleží na tom, máte-li rysy jihoevropské, severoevropské, indiánské, asijské, indické či africké, tady trvale žijí prostě, jednoduše a výhradně kanadští občané. A to bylo i argumentem, jímž jsem byl trumfován: z naší republiky prostě neemigrovali Romové (Cikáni), ale výlučně a pouze čeští občané. A označovat nějakého občana jeho údajným etnickým názvem se tu považuje nejenom za neslušnost, ale za příznak rasismu. Na otázku, proč tedy Kanada zavedla vízovou povinnost českým občanům, bylo mi řečeno, že přemrštěný exodus osob z jediné lokality je nutné regulovat a to zrovna tak, jako i Česká republika reguluje svými vízy i neúměrný nápor imigrantů, třeba ze zemí bývalého Sovětského svazu. Není mi sice po vůli, že Evropské unii, jíž jsme členy, je to lhostejné, ale jsme prostě obecně považováni za rasisty, což potvrdila v jakémsi projevu i paní H. Clintonová, ministryně zahraničí USA, byť nechápu, jak mohli "rasistickou zemi" přijmout do Unie, tak i do NATO. Vím, že se nám ten severoamerický pohled jen těžce skousne, lze to vidět třeba na vysokých karmách protiromsky zaměřených blogů a množství kolujících e-mailů. Marná sláva, české zatvrzele zakořeněné stanovisko se prostě jen tak snadno nezmění.
Dobrá, pochopil jsem a došly mi argumenty.
Pochopení je však jednou věcí, jinou je názorové ztotožnění. Stalo se, že v Kanadě jako tlumočnici "američtiny" mi přidělili dívku, jménem Susane, jež studovala pět let v Praze. Susane se narodila v Jihoafrické republice, její mateřskou řečí je afrikánština a angličtina, povětšinu života jako Kanaďanka strávila kde jinde než v Kanadě a tam také trvale pracuje. A nyní prosím pozor! Susane neumí ani slovo čínsky, nikdy nebyla v Číně, nikdy nenavštívila ani území Asie, ale protože má "asijskou fyziognomii", nikdo jí v jistém okruhu kanadské společnosti stejně neřekl jinak, než "ta Číňanka".
Co k tomu dodat? Řeči se vedou a řeka teče...
