Zaplaťte i za svou smrt!
Kamarádovi v nemocnici zemřela žena, musel za ni zaplatit regulační poplatky: zdrcený žalem nad náhlým skonem ženy, s níž žil klidně a spokojeně téměř půl století, snad ani nevěděl, co od něho chtějí, vytáhl peněženku a navíc ještě personálu uctivě a pokorně poděkoval za péči, kterou nebožce v nemocnici věnovali. Jenomže tu paní přinezla záchranka v bezvědomí, z něhož se už nikdy neprobrala, tudíž ani nepožívala stravu, jejíž konzumaci se právě často přisuzuje účel poplatků za pobyt ve špitále. Podobně by se mohlo přihodit, že host si pronajal pokoj na hotelu a zemřel: jak zaplatí za svůj pobyt s tak špatným koncem? Opravdu mi to požadování poplatků od kohosi jiného než od pacienta nejde do hlavy a nabízejí se mi podivná srovnávání.
Třeba, jak si dáte porouchané auto do opravny, tam si vůz ponechají týden, odevzdají vám jej nepojízdný s účtem za opravu, za použité nářadí a za parkovné. Napadlo mě, že asi odmítnete zaplatit za marnost, ale hned takové srovnání zavrhuji, přeci jen poměření nějakého předmětu s lidskou bytostí není vhodné a důstojné. Možná by bylo vhodné uvedený příklad vyškrtnout, jenomže uvedený příměr asi nenapadne jenom mne. Peněžní spekulování s koncem člověka je vlastně také silně zpředmětnělé.
Uřízne-li vám chirurg zdravou nohu namísto té určené k amputaci, bude platit chirurg vám, nikoliv vy jemu. Prokážete-li jurisdiktně, že léčba nebyla náležitě účinná nebo mylná, dostanete od nemocnice peněžní náhradu. Ale když pacient skončí na márách, musí si svůj konec zaplatit. Neúčinné oživování pacientky a elementární úkony s tím spojené, byly k důkladnému ověření stavu medicinsky nutné a potřebné, ale ty snad uhradí pojišťovna, či ne?
Obtěžování a vymáhání regulačního poplatku od pozůstalých či jiných osob mi připadá nepatřičné a lidsky odcizující.
Zdeněk Pošíval
Prázdniny začínají, sláva anebo ouvej?
Dnes začínají prázdniny a svět kolem mne se naráz změnil. Děti obdržely svá vysvědčení hned ráno a už dopoledne je jich nezvykle plná ulice.
Zdeněk Pošíval
Za první dámou na Cyrana?
Za mimořádné účasti celebrit jsem zhlédl premiéru Cyrana, jež byla pojímána jako společenská událost velkého rozměru: podobnou návštěvnost osobností i osůbek veřejného života jsem tu dosud nezažil. Proč asi? A také jsem si po představení přečetl několik kritik a recenzí, po výtce poněkud rozpačitých, jež si jen okrajově a decentně si všímaly některých detailů, avšak nepostihovaly přitom celkovou kreativní úroveň divadelního inscenačního díla. A především a úzkostlivě se vyhýbaly jeho myšlenkovému poselství. Proč asi?
Zdeněk Pošíval
V téhle zemi se snad závidí i cizí neštěstí
Občas sleduji diskuse pod některým z pozoruhodných článků internetových sdělovacích médií a nestačím se divit, jak se viditelná a slyšitelná část mladá generace vyjadřuje k současnému stavu české společnosti. A běhá mi mráz po zádech.
Zdeněk Pošíval
Lze v Čechách zabíjet beztrestně?
Ne nadarmo nazývá Ondřej Neff naši zemi Blbákovem. Zpočátku se mi to příliš nelíbilo, ale čím dál častěji se stává, že mu dávám nejenom za pravdu, ale mám chuť použít pro panující český šlendrián i mnohem tvrdší pojmenování: kam se podívám, tam kvete zlodějna, korupce, podvody, nečestnost. A přiznávám, je mi z toho úzko. Jako by se v mé vlasti začala hnilobně rozkládat celá lidská společnost.
Zdeněk Pošíval
"Náš exodus, váš exitus!"
"Náš exodus, váš exitus!" Tuhle hrůzu vypustili ze svých úst stávkující lékaři. Neuvěřitelné!
Zdeněk Pošíval
Pozor, starý člověk!
Sdělovacími prostředky, zejména pak ve televizi, proběhla rádoby dojemná informace o tom, že budeme obdaření novou dopravní značkou - Pozor! Kráčející starý člověk!
Zdeněk Pošíval
Oprsklost a cynismus mocných starostů českých
I Franz Kafka by se podivil, kam až zašlo jím tematizované odcizení člověka. A to v jeho dobách úřady jaktakž fungovaly, a když napadl sníh, zametalo se před vlastním prahem, aby nedošlo k uklouznutí a zranění.
Zdeněk Pošíval
Blbá nálada českého člověka
Poslední dobou se dost často v televizi vysílá dnes již historické intermezzo, v němž prezident Václav Havel konstatoval, že "u nás vládne blbá nálada", čímž sice myslel jen onu chvíli či údobí, kdy to vyslovil, jenomže já mám bohužel pocit, že naštvanost, mrzutost, nakrknutost či zachmuřenost vládne u nás pořád; aspoň si nepamatuji, že by tomu bylo jinak.
Zdeněk Pošíval
Migrace Romů z kanadského pohledu
Když jsem potřeboval po nějaké době znovu navštívit synovu rodinu v Kanadě, narazil jsem na úřední komplikace, a tak nezastírám, že patřím mezi ty naštvané týpky, kteří museli shánět povolení ke vstupu do Kanady, vyplňovat anglicky dotazníky, nechávat se fotografovat podle nadiktovaného klíče záběru, čekat na nejistotu vyřízení a nakonec i zaplatit konzulátu nemalý peníz.
Zdeněk Pošíval
Jak svačí záchranáři v Praze
Pochutnával jsem si v jednom bubenečském bistru na čerstvém bramboráku, když jsem si povšiml, jak venku na poměrně rušné hlavní třídě zastavily tramvaje i auta, neboť tudy projížděl houkající a blikající vůz záchranné služby. Obrovská skříňová žlutá sanitka nečekaně zastavila právě před vchodem krámu s občerstvením, modrá blikající světla zhasla a siréna přestala kvílet.
Zdeněk Pošíval
Praha potřebuje ponocného
Nedávno ukázala kamera jedné zpravodajské stanice, kterak ještě po půlnoci hučí provoz restauračních podniků na uličních zahrádkách a jak svým randálem ruší spánek okolních obyvatel. Když se na vinohradské Korunní třídě reportér zeptal majitele podniku, proč nedodržuje vyhlášku o rušení nočního klidu, byl velice sprostým způsobem vykázán a málem inzultován. O kus dál se situace v bleděmodrém opakovala.
Zdeněk Pošíval
Proč nemám rád dušenou mrkev
Jiří Císler a Luděk Nekuda bývali kdysi mými oblíbenými kumštýři a měl bych tudíž nejeden důvod si některá jejich vystoupení vizuálně i auditiovně zakonzervovat. Tak si je mohu připomínat vhodněji, než jenom svou ochabující pamětí. Jenomže to by nesměla existovat Česká televize a otravovat mě svým prapodivným zacházením s reklamou.
Zdeněk Pošíval
Hrozivá zjevení
Na 1. máje, neboli o Svátku práce, jsem chodíval slavit, nejprve v průvodu, později v nejrůznějších příjemných setkáváních, ale od chvíle, kdy vtrhli k Máchovu pomníku na Petříně estébáci, nevytáhnu paty z domu. První květen mi tenkrát otevřel oči.
Zdeněk Pošíval
Uhni mi, krávo!
Bydlím v převážně poklidné ulici nedaleko pražské Stromovky; včera vykouklo z mraků jarní sluníčko a já šel otevřít okno a vpustit do svého pokoje čerstvý vzduch. Vyhlédl jsem ven. Nedaleko pode mnou na ulici stála dáma, asi padesátiletá, u nohou se jí batolil dvouletý klouček, patrně vnouček, broukal si a strkal před sebou maličké autíčko.
Zdeněk Pošíval
Nevzdělanost a nemoudrost mocných
Nelibost ve mně silně narůstá ze dne na den. Zejména aféra kolem pana Topolánka je pro mne vrcholem velikého znechucení českým veřejným děním.
Zdeněk Pošíval
Stát jako dojná kráva
Rád bych cosi poznamenal k hrozící stávce dopraváků, ale nemíním se vůbec zabývat tisíckrát omílanými aspekty. Mnohým z nich příliš nerozumím, jiným se snažím porozumět a z některých mi zůstává rozum stát.
Zdeněk Pošíval
Mystifikace třináctého důchodu
Třináctý důchod je termín, který, ačkoliv jde o mystifikaci, je poslední dobou až příliš často k slyšení i vidění ve všech médiích.
Zdeněk Pošíval
Kultura a umění jsou přece dva odlišné pojmy
Nejsem lingvista, natož etymolog či sémantik, ale mnohé jazykové pozůstatky po vládě komunistů mě štvou: kupříkladu kumulace dvou rozdílných kategorií kultury a umění.
Zdeněk Pošíval
Prasečí chřipka v českém podání (2. část)
Tak jsem byl naočkován, byť to bylo po česku složité. Stručně zopakuji dosavadní průběh. Nejprve mě telefonem oslovila praktická lékařka, mám-li zájem o očkování, neboť mou chronicky nemocnou osobu vybrala a zařadila mezi ohrožené pacienty sama pojišťovna. Paní doktorka mi také jedním dechem oznámila, že vakcínu bohužel nemá ještě k dispozici, abych si zatelefonoval později, kdy jí látka bude doručena.
Zdeněk Pošíval
Z kanálu vylezl i kuchař
Pokud je mi známo, existují jakési regule, které z médií eliminují obscénnosti, vulgarity a vůbec modely neetičnosti a sprostoty. Některá média to dodržují: buď takové nepřístojnosti nevydávají a nerealizují anebo je korigují v tisku vytečkováním, v auditivním vjemu pak sprosťárny odsadí mezerou a vyruší písknutím.
předchozí | 1 2 | další |
- Počet článků 38
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2692x