Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Praha potřebuje ponocného

23. 07. 2010 10:00:00
Nedávno ukázala kamera jedné zpravodajské stanice, kterak ještě po půlnoci hučí provoz restauračních podniků na uličních zahrádkách a jak svým randálem ruší spánek okolních obyvatel. Když se na vinohradské Korunní třídě reportér zeptal majitele podniku, proč nedodržuje vyhlášku o rušení nočního klidu, byl velice sprostým způsobem vykázán a málem inzultován. O kus dál se situace v bleděmodrém opakovala.

V Bubenči se rovněž noční klid nedodržuje: hluky rozjařených flamendrů v barech přesahují i půlnoc, pořádek se nedodržuje ani na Výstavišti, odkud se line všelijaký randál přes celou noční Stromovku, ruší nejen spící občany, ale děsí i jiné dosud živé tvory.

Stalo se mi kdysi dávno při mém návratu z hospody U Fleků, že zpoza keře v parku na Karlově náměstí vystoupil "esenbák" a nekompromisně mi napařil pokutu za rušení nočního klidu ve výši 10,- Kčs, (což byly peníze, za něž se dal pořídit biftek s vejcem a šunkou), poněvadž jsem si trošku zpíval, byť jsem tam v liduprázdných porostech jistě nikoho nerušil. A také pamatuji, že městští strážníci, když ještě mívali černé uniformy a černé přilby, vartovali na ulicích, kde byli permanentně vidět a při nepřístojnostech neváhali zasáhnout. A z dějepravy vím, že i každá vesnička měla svého ponocného, jenž bděl nad nočním pořádkem a bezpečím. Kde se však pohybují dnešní městští strážníci, netuším, jeden aby je pohledal. Občas nasazují botičky špatně zaparkovaným autům, ale jinak vidět moc nejsou.

Přistihl jsem poberty, jak se mi snaží vloupat do auta, i zavolal jsem 156, což je číslo Městské policie. Operátor pravil, že posílá hlídku a já tudíž čekal u auta, abych jí ukázal, kudy zloději utekli a jak vypadali. Po nějaké době, když se nikdo nedostavil, vytočil jsem číslo 158 na Českou policii. Ta se dostavila dvěma vozy snad během minuty, ale bylo už pozdě. Uběhlo příliš mnoho času, pobertové stačili zmizet z rajónu. Jeden z policistů alespoň sejmul otisky u poničeného zámku ve dveřích mé škodovky, jiný si nechal vylíčit popis pobertů... A když bylo po všem, div se světe!, dorazil vůz Městské policie: zívající strážnící své zpoždění zdůvodnili zablouděním v jim neznámé Praze...

Město se zvětšilo, zajisté se zmnožil i počet strážníků, a protože již bohužel nešlapou chodníky, ale jezdí v autech, měl by se zrychlit i jejich pohyb. Projet a kontrolovat pořádek určitého rajónu, případně zakročit proti neplechám, by neměl být velký problém. Je ovšem možné, že se strážníci bojí tmy, všelijakých číhajících lotrů a nočňátek, ba i halasný majitel baru by je mohl obdařit třeba fackou. Jejich strach je lidsky pochopitelný, kdo na jejich místě je ochotný riskovat újmu? Já ne. Raději si v noci strčím do uší ucpávky.

Řešením by mohlo být výběrové řízení na funkci ponocného.

Nejlépe s vlastní halapartnou a trumpetkou.

Autor: Zdeněk Pošíval | pátek 23.7.2010 10:00 | karma článku: 36.46 | přečteno: 4412x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Společnost

Tomáš Gayer

Předvolební pohledy 13. - Den, kdy konečně zvítězila pravda a láska....

Podlední díl z cyklu Předvolební pohledy: Tentokrát, jak bude vypadat den, kdy konečně zvítězí pravda a láska nad lží a nenávistí....

20.10.2017 v 11:46 | Karma článku: 9.46 | Přečteno: 171 | Diskuse

Karel Ábelovský

Složitá a také trnitá, bývá cesta

... k jednoduchým pravdám, které jsou-li skutečně pravdou, jsou vždy kupodivu prosté a jednoduché. Paradox, ale tak to prostě je. A také se ptáme "komu ku prospěchu", což bývá jasný ukazatel směru pátrání, po takové pravdě.

20.10.2017 v 11:09 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 77 | Diskuse

Pavel Chalupský

Koho se naše demokracie bojí?

Povím Vám životní příběh jednoho policisty. Psal se rok 1980 a po ukončení nástupní policejní školy byl společně s dalšími 150 kolegy na rok ROZKAZEM převelen k ochraně státních, vládních budov. Zdůrazňuji ROZKAZEM.

20.10.2017 v 9:27 | Karma článku: 23.68 | Přečteno: 594 | Diskuse

Pavel Liprt

Za práci pro vlast by se platit nemělo

Současné a patrně i budoucí obyvatele Sněmovní ulice spojuje to, že u nich není nouze o „zábavu“. Politici si předávají pomyslný štafetový kolík trapnosti a lidé nevědí, za kterého se mají stydět víc a koho mají volit.

20.10.2017 v 8:51 | Karma článku: 11.77 | Přečteno: 209 | Diskuse

David Jaroš

Jsem homosexual – proto jsem prohrál – určitě!

Včerejším dnem (19.10.2017), pan Matěj Stropnický udělal takzvaný coming out (https://www.novinky.cz/domaci/452407-jsem-gay-sdelil-den-pred-volbami-lidr-zelenych-stropnicky.html ), tj. přiznal se ke své orientaci. Nyní než budu

20.10.2017 v 8:00 | Karma článku: 32.44 | Přečteno: 2547 | Diskuse
Počet článků 38 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2681
Režisér v důchodu, nyní převážně autor beletrie.


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.