Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kultura a umění jsou přece dva odlišné pojmy

23. 01. 2010 10:00:00
Nejsem lingvista, natož etymolog či sémantik, ale mnohé jazykové pozůstatky po vládě komunistů mě štvou: kupříkladu kumulace dvou rozdílných kategorií kultury a umění.

Přestože jde o dva radikálně odlišné pojmy, pro mnohé jde o synonymum téhož. Že to pletou lidé, jejichž znalosti vznikají a rodí se odposlechem a opičením, mě neudivuje, ale že to dodnes pletou redaktoři tzv. "kulturních rubrik" i jiní publicisté a učitelé, prostě intelektuální elita, čímž myslím odborníky poučené a kvalifikované, mě docela pohoršuje.

V médiích setrvaly dosud rubriky nazvané KULTURA, ale obsahově se věnují výlučně umění: jiné tematiky z oblasti kultury pomíjejí. Proč umělecká tvorba či umělecká výkonnost nemá dosud vlastní rubriky, nevím, nechápu to, když své rubriky mají politika, ekonomika, finance, cestování, auto, zdraví a další. Cosi se ve mne ježí, mám-li znovu a znovu poukazovat na onen rozdíl. Elementární poučování z oblasti základního vzdělání je mi trapné, pro jistotu však připomínám:

KULTURA je souhrnem duchovních hodnot, to jest naprosto všeho, co vzniklo jako plod lidského myšlení, jímž se lišíme od tvorů, jejichž život se řídí pouze genetickým pudem.

UMĚNÍ je schopnost člověka hledat krásu vytvářením nové skutečnosti zobrazováním jevů a rovněž i jedinečná schopnost ovládání určitých nástrojů, jimiž vyjadřuje estetickou povahu díla.

Rozdíl mezi oběma pojmy je evidentně značný a výrazný. Proč to tedy docela obecně splývá?

Řekl bych, že k té podivné kumulaci došlo v dobách, kdy vítězní komunisté zaváděli v zemi své pořádky. A protože nebyli kromě idejí třídního boje schopni hlubší myšlenkovosti, z níž vyplývají veškeré hodnoty a na níž stojí lidská kultura, přehodnotili si i ten pojem. Vše, co souviselo s duchem, jim prostě překáželo, příčilo se to marxleninskému materialismu: umění jim však nevadilo, protože dokázalo zobrazit ohromující velikost soudruhů Stalina, Gottwalda i báječnou nádheru hrdinů socialistické práce v písních, skulpturách a dramatech.

Zrušili i místní společenské domy či víceúčelové sokolovny a nahradili je "domy kulturními" neboli "kultůráky"; v tom zásahu šlo o jejich oblíbenou a osvědčenou metodiku příšerného zjednodušování. Program kulturáků se oproti minulosti samozřejmě nezměnil, dál se v něm provozovaly hospodské zábavy, tancovačky, občas i nějaká umělecká vystoupení (většinou slepené estrády), jimž se začalo hloupě říkat "kulturní programy".

Pojmy časem splynuly: v myslích drtivé množiny lidí se kultura zredukovala převážně jen na jediný z mnoha jejích projevů: na umění. Uchytilo se to, prorostlo to i do kolotání současné demokracie a patrně setrvalo jako dědictví z totality.

Jde o jeden z celé řady paradoxů, jimiž je infikována naše realita ve struktuře pozůstatků doby, kdy běžným způsobem jak manipulovat lidmi, bývalo učinit jim chaos a zmatek v chápání pojmů.

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

P.S.

V Zápisníku Dušana Třeštíka jsem narazil na zajímavý úryvek: Co je opakem kultury?

"V posledních deseti patnácti letech se v Evropě prosadil nový pojem kultury. Až dosud byla kultura osvíceným pojmem, jeho protiklad se jmenoval nevědomost. Dnes naproti tomu používáme pojmu kultura v romantickém smyslu, dnes ztotožňujeme kulturu s tradicí, a protikladem kultury je jiná kultura, a protikladem této druhé kultury je opět jiná kultura a tak stále dokola."

(Jose Maria Riado, španělský islamista a diplomat v Cultura y Nation (Argentina) 2003)

Autor: Zdeněk Pošíval | sobota 23.1.2010 10:00 | karma článku: 25.08 | přečteno: 2572x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Společnost

Tomáš Gayer

Předvolební pohledy 13. - Den, kdy konečně zvítězila pravda a láska....

Podlední díl z cyklu Předvolební pohledy: Tentokrát, jak bude vypadat den, kdy konečně zvítězí pravda a láska nad lží a nenávistí....

20.10.2017 v 11:46 | Karma článku: 9.46 | Přečteno: 171 | Diskuse

Karel Ábelovský

Složitá a také trnitá, bývá cesta

... k jednoduchým pravdám, které jsou-li skutečně pravdou, jsou vždy kupodivu prosté a jednoduché. Paradox, ale tak to prostě je. A také se ptáme "komu ku prospěchu", což bývá jasný ukazatel směru pátrání, po takové pravdě.

20.10.2017 v 11:09 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 77 | Diskuse

Pavel Chalupský

Koho se naše demokracie bojí?

Povím Vám životní příběh jednoho policisty. Psal se rok 1980 a po ukončení nástupní policejní školy byl společně s dalšími 150 kolegy na rok ROZKAZEM převelen k ochraně státních, vládních budov. Zdůrazňuji ROZKAZEM.

20.10.2017 v 9:27 | Karma článku: 23.68 | Přečteno: 594 | Diskuse

Pavel Liprt

Za práci pro vlast by se platit nemělo

Současné a patrně i budoucí obyvatele Sněmovní ulice spojuje to, že u nich není nouze o „zábavu“. Politici si předávají pomyslný štafetový kolík trapnosti a lidé nevědí, za kterého se mají stydět víc a koho mají volit.

20.10.2017 v 8:51 | Karma článku: 11.77 | Přečteno: 209 | Diskuse

David Jaroš

Jsem homosexual – proto jsem prohrál – určitě!

Včerejším dnem (19.10.2017), pan Matěj Stropnický udělal takzvaný coming out (https://www.novinky.cz/domaci/452407-jsem-gay-sdelil-den-pred-volbami-lidr-zelenych-stropnicky.html ), tj. přiznal se ke své orientaci. Nyní než budu

20.10.2017 v 8:00 | Karma článku: 32.44 | Přečteno: 2547 | Diskuse
Počet článků 38 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2681
Režisér v důchodu, nyní převážně autor beletrie.


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.