Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Prasečí chřipka v českém podání (2. část)

18. 12. 2009 12:00:00
Tak jsem byl naočkován, byť to bylo po česku složité. Stručně zopakuji dosavadní průběh. Nejprve mě telefonem oslovila praktická lékařka, mám-li zájem o očkování, neboť mou chronicky nemocnou osobu vybrala a zařadila mezi ohrožené pacienty sama pojišťovna. Paní doktorka mi také jedním dechem oznámila, že vakcínu bohužel nemá ještě k dispozici, abych si zatelefonoval později, kdy jí látka bude doručena.

Volal jsem praktické lékařce pravidelně několikrát po dobu asi tří týdnů: pokaždé se mi dostalo odpovědi, že očkovací látka k ní dosud nedorazila. Mezitím se epidemie šířila. Vakcínu paní doktorce doručili až další týden, ale v jediné lahvičce s deseti dávkami. Ty bylo nutné aplikovat naráz všem deseti pacientům. Přestože lékařka obdržela seznam dokonce s devatenácti jmény ohrožených, podařilose jí dát dohromady pouze osm potřebných osob, tedy nikoliv dostatečný počet. Aby se neplýtvalo, předala mě Očkovacímu centru. Musel jsem si tedy vyzvednout si u praktické lékařky papír s doporučením, znovu někam volat a objednat se tam zase na příští týden.

Nu a konečně přišla ta chvíle.

V čekárně Očkovacího centra jsem odevzdal doporučující papír, obdržel teploměr a tři archy tiskopisů k okamžitému vyplnění, jimiž se nějaké zařízení zajišťuje proti případným komplikacím. Staří lidé v čekárně sháněli brýle, četli si tiskopisy a děsili se z výstrahy, že berou na sebe veškeré riziko. Podepsal jsem to bez problému, mám však pocit, že tu jde opět o něčí alibismus, neboť na vlastní uši jsem slyšel od ministryně, že odpovědnost za vedlejší účinky přebírá stát. Když na mě přišla řada, byl jsem vyšetřen a vyzpovídán lékařem, jenž mě posléze učinil schopným k aplikaci injekce. Zároveň mi sdělil, že se s poočkovacími komplikacemi naštěstí nesetkal. Po aplikaci jsem pak musel vytrvat v čekárně třicet minut, nedostaví-li se nějaké reakce.

Budiž řečeno, že dvě sestry i lékař, jež se o mne postarali, byli milí a přívětiví. Hrozivé byly ovšem mnohé verbální reakce výběru pacientů: někteří se na poslední chvíli odmítli nechat očkovat se slovy, že chtějí zemřít přirozenou smrtí, nikoliv jako pokusní králíci.

V televizních zprávách tvrdili, že z vybraných pacientů se nechává naočkovat jen každý druhý člověk. Přestože očkovací látky je nyní dostatek a mohou být tudíž naočkováni další potřební zájemci, není to údajně administrativně možné dřív, než v lednu, což bude pochopitelně až po očekávané další vlně pandémie.

To, co se u nás děje kolem prasečí chřipky, není věcí medicinskou, ale věcí diletantsky byrokratickou, navíc násobenou informačním šlendriánem, jenž společně s jakousi vzájemně si odporující šeptandou ovládl veřejné mínění, včetně nejednoho lékaře. Chaos pochopitelně dovádí českého občana k obecné nedůvěře nejenom ke zdravotnictví, ale i k štítivému odporu vůči čemukoliv oficiálnímu.

Autor: Zdeněk Pošíval | pátek 18.12.2009 12:00 | karma článku: 20.82 | přečteno: 1953x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Společnost

Tomáš Gayer

Předvolební pohledy 13. - Den, kdy konečně zvítězila pravda a láska....

Podlední díl z cyklu Předvolební pohledy: Tentokrát, jak bude vypadat den, kdy konečně zvítězí pravda a láska nad lží a nenávistí....

20.10.2017 v 11:46 | Karma článku: 9.46 | Přečteno: 171 | Diskuse

Karel Ábelovský

Složitá a také trnitá, bývá cesta

... k jednoduchým pravdám, které jsou-li skutečně pravdou, jsou vždy kupodivu prosté a jednoduché. Paradox, ale tak to prostě je. A také se ptáme "komu ku prospěchu", což bývá jasný ukazatel směru pátrání, po takové pravdě.

20.10.2017 v 11:09 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 77 | Diskuse

Pavel Chalupský

Koho se naše demokracie bojí?

Povím Vám životní příběh jednoho policisty. Psal se rok 1980 a po ukončení nástupní policejní školy byl společně s dalšími 150 kolegy na rok ROZKAZEM převelen k ochraně státních, vládních budov. Zdůrazňuji ROZKAZEM.

20.10.2017 v 9:27 | Karma článku: 23.68 | Přečteno: 594 | Diskuse

Pavel Liprt

Za práci pro vlast by se platit nemělo

Současné a patrně i budoucí obyvatele Sněmovní ulice spojuje to, že u nich není nouze o „zábavu“. Politici si předávají pomyslný štafetový kolík trapnosti a lidé nevědí, za kterého se mají stydět víc a koho mají volit.

20.10.2017 v 8:51 | Karma článku: 11.77 | Přečteno: 209 | Diskuse

David Jaroš

Jsem homosexual – proto jsem prohrál – určitě!

Včerejším dnem (19.10.2017), pan Matěj Stropnický udělal takzvaný coming out (https://www.novinky.cz/domaci/452407-jsem-gay-sdelil-den-pred-volbami-lidr-zelenych-stropnicky.html ), tj. přiznal se ke své orientaci. Nyní než budu

20.10.2017 v 8:00 | Karma článku: 32.44 | Přečteno: 2547 | Diskuse
Počet článků 38 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2681
Režisér v důchodu, nyní převážně autor beletrie.


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.